Pivovar Jablonec nad Nisou

Nad pivovarem ve Vrkoslavicích se stahují mračna.

Pivovar v Jablonci nad Nisou patřil takřka po dobu jednoho století k největším českým pivovarům, nicméně v 90. letech 20. století byl zprivatizován, zkrachoval a zchrátral. V současnosti (2023) probíhají v rozpadajícím se areálu přípravy na návrat výroby piva alespoň v omezeném měřítku.

Historie

Pivovar ve Vrkoslavicích (německy Seidenschwanz, podle ptáka brkoslava, dnes součást Jablonce) vybudoval Johann Romisch mezi roky 1833 až 1835. Tehdejší majitel panství Malá Skála, označovaný jako statkář (tedy bez šlechtického titulu) dokázal vybudovat podnik, který rychle rostl a neustále se stavěbně zvětšoval. V sevřeném údolí potoka pod vrkoslavickým sedlem nebylo prostoru nazbyt a tak pivovar postupně rostl směrem proti proudu a budovy se kupily nad sebe v neobvyklém uspořádání. Chladný prostor údolí byl výhodný pro zrání a skladování piva, čemuž napomohla trojice rybníků určených pro produkci ledu, které byly neobvykle nad pivovarem vybudovány v létech 1882 až 1889.

Na přelomu 19. a 20. století činil roční výstav zhruba 70.000 hl piva. Zřejmě v té době byl pivovar, umístěný poměrně daleko od železnice napojen vlečkou přes Pražskou ulici na úzkokolejnou tramvajovou trať do Rychnova, která zajišťovala dovoz surovin z rychnovského nádraží a též expedici piva do Čech, na Moravu, do Rakouska a dále Evropy.

Pohled na pivovar od severu, tedy proti proudu potoka. Dole s cimbuřím nejstarší provoz, později sladovna, výše přistavované objekty, varna, ležácké tanky, sklepy. Vpravo přes silnici je vidět remíza pro nákladní tramvajové vozy, které sloužily pro přepravu surovin a piva po úzkorozchodné tramvajové trati vedené Pražskou ulicí. Takřka dvě století se jablonecký pivovar rozpínal vzhůru údolím od Jablonce k Vrkoslavicím. Za tu dobu změnil svůj vzhled několikrát k nepoznání. Pohled na ještě nedávno funkční sladovnu shora, z horního nádvoří pivovaru.

V roce 1905 pivovar vyhořel, nicméně již o pouhý rok později byl zrekonstruován a pokračovalo vaření piva. V rámci upevnění pozice na trhu pak došlo po složitých jednáních dne 31. srpna 1908 ke sloučení s pivovarem ve Vratislavicích (dnes součástí Liberce) a vznikla ohromná společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary, která se dlouhou dobu držela na 4. příčce co do množství vyrobeného piva v Česku. Jejím prvním a de facto i posledním ředitelem se na celých 37 let stal doktor filosofie Julius Gotthelf Roesler, rodák z Klosterneuburgu u Vídně.

Oba pivovary fungovaly co do technologie značně samostatně a pod vlastními značkami také vyráběly i vyvážely pivo samostatně. Během 1. světové války pivovary postupně přecházely na válečnou výrobu slabšího piva a rovněž místo kvalitních surovin musely využívat náhražky od brambor po řepu. Výstav do roku 1918 klesal, nejen kvůli nedostatku surovin, ale též uhlí nebo třeba koní. Nicméně poptávka po pivu přetrvala i před válku a vyhlášení Československa a ve většinově německém Jablonci uhájil svoji pozici ředitele i doktor Roesler. Není se vlastně ani čemu divit, protože majetkově pivovar zůstal většinově v rukou rakouských velkopodnikatelů a menšinově místních patriotů.

Zřejmě v průběhu 20. let 20. století byly v Jablonci nainstalovány ležácké tanky tehdy progresivní moderní konstrukce z betonu natřeného z vnitřní strany dehtoskleněným nátěrem. Je zřejmě jen shodou náhod, že společnost Rostock & Barelocher, která betonové tanky vyvinul a instalovala, pocházela stějně jako ředitel Roesler z Klosterneuburgu u Vídně. Nevíme, jak se nová technologie osvědčila, nicméně takřka totožné tanky instalované v pivovaru Moravia v Brně vedly ve 30. létech kvůli nemožnosti udržet čistotu v trhlinách v betonu ke krachu jednoho z největších moravských pivovarů. Je proto možné, že betonové ležácké tanky byly jedním z důvodů ukončení výroby piva v Jablonci v roce 1991.

V roce 1926 dosáhl podnik celkového výstavu 250.000 hektolitrů piva (pivovary v Jablonci i Liberci dohromady), v roce 1929 pak 256.505 hl, což byl rekord, po kterém nastal pokles důsledkem světové hospodářské krize. Pivovar v dobách 1. Československé republiky nabízel svoji produkci pod německými i českými názvy a těšil se setrvalé oblibě místních i vzdálenějších konzumentů. Pod stejným vedením fungoval i po záboru Sudet Německem a následně během 2. světové války, což předznamenalo osud ředitele Roeslera, který byl v roce 1945 odsunut do Rakouska, kde o 5 let později zemřel.

Pivovar se dostal pod národní správu a v roce 1948 se stal základem národního podniku Severočeské pivovary, v jehož rámci fungoval až do roku 1990. Přesto, že po válce bylo ještě možné považovat jablonecký provoz za moderní (v samotném Jablonci tehdy činil roční výstav 140.000 hl za rok), nedostatek investic a modernizace v období socializmu vedly k úvahám o ukončení výroby již v roce 1981. Přesto nakonec byla provedena zásadní rekonstrukce a přestavba varny na nerezovou a v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody. Areál pivovaru nicméně spíše strádal.

Po privatizaci pivovaru v roce 1991 byla výroba piva zastavena, v areálu nicméně nadále fungovala sladovna. Ideální polovinu areálu pak v roce 2016 zakoupila společnost Liberecký investiční fond (LIF), vlastnící pivovary Svijany, Rohozec a náchodský Primátor, která z Jablonce odebírala slad. Areál nicméně nadále chátral a později se majitelem celého areálu stal provozovatel sladovny Leoš Tůma, který však sladovnu neudržel a v roce 2023 její činnost ukončil.

Příslibem optimističtější budoucnosti chátrajícího areálu Jabloneckého pivovaru by v roce 2023 mohlo být probíhající jednání mezi majitelem Leošem Tůmou a jabloneckým minipivovarem Volt, který zvažuje přesunutí výroby do části areálu pivovaru.

Některé zachovalejší budovy v areálu pivovaru hodlá od roku 2023 využívat k výrobě piva jablonecký minipivovar Volt.

Popis

Poměrně rozlehlý areál pivovaru se nachází v místní části Vrkoslavice v Jablonci nad Nisou v údolí bezejmenného potoka pod Pražskou ulicí. Průčelí nejstarší části pivovaru je obrácené k severozápadu do hluchého prostoru nad Dlouhou ulicí, naopak ulice Pražská je lemována skoro po celé délce pivovaru vysokou zdí, takže kolemjdoucí spatří jen několik chátrajících budov. Ty jsou kromě nejstaršího, původního traktu s balustrádami snad v empírovém stylu uspořádány kolem dvou nádvoří a spojovací cesty. Dolní část pivovaru tvoří sladovna a varna, výše se nachází tanky a sklepy pro skladování piva.

Unikátem jabloneckého pivovaru bylo využití úzkokolejné tramvaje spojující Jablonec se železniční stanicí v Rychnově, pro dovoz surovin i odvoz hotového piva k dráze. Za tímto účelem byla na protější straně Pražské ulice vystavěna v roce 1929 dvojkolejná remíza, využití 1000 mm vozů je však pravděpodobně ještě staršího data (tramvaj jezdila po pražské ulici od roku 1900).

V roce 2023 byla většina budov v areálu pivovaru prázdná a bez využití, nicméně některé původní provozy byly využívány jako sklady nebo provozní zázemí areálu. Areál byl uzavřen a částečně udržován a hlídán.

Gegründet 1835. Gablonzer Brauerei Gablonz. Založeno 1835. Jablonecký pivovar v Jablonci. Nepříliš nápaditá firma ve štítě jedné z budov se skví na omítce již hodně přes 100 let.

Nebezpečí výbuchu už snad jabloneckému pivovaru nehrozí. Ale i bez něj je areál ohrožen prostou povětrností.

Většina krovů byla v roce 2023 ještě v dobrém stavu, nicméně místy už do budov zatéká. Oprava musí přijít teď a nebo nikdy.

Dřevěné násypky, snad na ječmen pro výrobu sladu, umožňovaly gravitační transport suroviny přímo z vozů v Pražské ulici.

Částečně podzemní hala sklepů, kde zrálo pivo.

V nejstarších budovách areálu, pod komínem parního stroje, se dosud nacházejí zbytky transmisí pro mechanický přenos výkonu. V tomto případě se nám zdá, že šlo spíš o dieselový motor nebo elektromotor, ale oba systémy byly původně určitě propojeny.

Ležácké sklepy neboli Lagerkeller. Erbaut nach planen von Adolf Barhofen von Echt 1904. Kromě konstrukce pivovarských sklepů byl spolumajitel pivovaru Adolf Barhofen také doktorem paleontologie a paleobiologie na univerzitě ve Vídni.

Zmírající jablonecký pivovar jako by vybízel ke zpomalení a zamyšlení nad osudem významných bohatých mužů, nad politikou a pohyby znesvářených národů, svorných snad jen v lásce ke zlatavému moku.

Z moderních tanků, instalovaných v roce 1986, zbyla v pivovaru jen bizarní okachličkovaná zeď.

Každá opuštěná továrna má své odhalené slečny. nejinak je tomu v jabloneckém pivovaru.

Unikátní betonové ležácké tanky firmy Rostock & Baerlocher z Klosterneuburgu u Vídně. Narozdíl od Brna jsou v Jablonci tanky nadzemní a ve dvou poschodích nad sebou. Snad i proto nenapáchaly takové škody na hospodaření jako v pivovaru Moravia. Na dobovém prospektu jsou oba pivovary uvedeny jako reference těsně za sebou.

Vodoznak, přesněji stavoznak či nejpřesněji pivoznak na betonové nádrži již zloději připravili o mosaznou i skleněnou trubičku, indikující hladinu piva v tanku.

Pohled do betonové nádrže natřené zevnitř dehtovým nátěrem s drceným sklem. Porovnejte s téměř totožnými tanky pod zaniklým pivovarem Moravia v Brně.

Původní tabulka pro zapisování teploty piva v tanku je vyrobená z pravé břidlice.

Pohled přes silnici na remízu nákladních úzkorozchodných tramvajových vozů. Ačkoliv je na budově vročení 1929, uskutečňovala se přeprava piva tramvají zřejmě už o několik let dříve (bez remízy). Ubohé dvě rezivějící koleje vlečky jsou zřejmě naprosto posledním autentickým pozůstatkem 1000 mm sítě jabloneckých tramvají z roku 1900.

Zdroje

1. Pečová, A.: Jablonecký pivovar býval čtvrtým největším. Dostupné z https://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/jablonecky-pivovar-byval-ctvrtym-nejvetsim/?aktualitaId=7096.
2. deník.cz: Ruina kdysi slavného regionálního pivovaru s rybníky mění majitele. Dostupné zb https://www.denik.cz/liberecky-kraj/ruina-kdysi-slavneho-regionalniho-pivovaru-s-rybniky-meni-majitele-20160229-nzbl.html.
3. Řeháček, M.; Polda, P. F.: Vratislavice nad Nisou – příloha měsíčníku Vratislavický zpravodaj – 2015/02.
4. Županič, J.: Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii: Oppenheimer. Dostupné z https://www.novanobilitas.eu/rod/oppenheimer.

Komentáře: